BYTOVÝ DŮM
na Vaňkově náměstí mezi ulicemi Barvičova a Lerchova v Brně navržený architektem Jindřichem Kumpoštem.
MULTIFUNKČNÍ AREÁL
obsahujující kromě bytů i prostory pro obchody a služby.
VSTUPNÍ BRÁNA
Masarykovy čtvrti v Brně
V domě sídlí tyto firmy:
Horská škola
Outdoorová půjčovna i kancelář.
MUDr. Kryštofová Alžběta
Ordinace praktické lékařky.
Pedikúra – nastřelování náušnic
Zdeňka Černochová.
Český spolek horských průvodců
Profesní organizace sdružující horské průvodce.
Historie domu
Nájemní domy Stavebního družstva Na Vyhlídce

Na svazích brněnské Kraví hory a Žlutého kopce se od konce 19. století rozrůstala převážně vilová zástavba německé Úřednické čtvrti. Po vzniku Československa se tato luxusní obytná část města stala dějištěm rozsáhlé stavební produkce a vzniklo zde mnoho zajímavých funkcionalistických vil od pokrokových brněnských architektů. Ke čtvrti se upínala pozornost i regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu vedeného do roku 1925 architektem Jindřichem Kumpoštem. Podle jeho návrhů zde vznikla řada urbanistických celků nájemních a rodinných domů.
Jindřich Kumpošt je také autorem nového Vaňkova náměstí na Žlutém kopci, jehož půlkruhová koncepce vychází ze staršího soutěžního návrhu na úpravu této oblasti od Jaroslava Grunta z roku 1922. Kumpošt zde navrhl dvě konkávně prohnutá křídla komplexu bytových domů s původně mírně převýšenými nárožními atikami tak, že vznikla brána lemující vstup do ulice Lerchovy.
Jak je u Kumpoštových staveb této doby časté, puristická koncepce staveb se spojuje s prvky klasicizujícího monumentalismu projevujícího se ve velkorysé urbanistické koncepci a v symetrickém uspořádání. Takto byla koncipována i sídliště sociálního programu Nové věcnosti, která vznikala kvůli poválečné bytové krizi v celé Evropě. Podobné monumentální půlkruhové bloky použil například architekt Bruno Taut u sídliště Hufeisensiedlung v Berlíně. Dnes je čistota původně jednoduchých segmentových elementů narušena přidanými valbovými střechami, které posunuly stylové zařazení domů směrem k socialisticko-realistickým tendencím 50. let 20. století. Ploché střechy meziválečných staveb totiž často představovaly náročné technické řešení a při nezbytné opravě byly mnohdy nahrazovány levnějšími konstrukcemi s krytinou z pálených tašek.
Kumpoštův multifunkční areál obsahuje kromě bytů i prostory pro obchody a služby v parterech koncových rizalitů v ulicích Lerchově, Tvrdého a Barvičově.
Vzrůstající stavební ruch poloviny 20. let souvisí s koncem poválečné hospodářské krize, což se projevilo i v častém zakládání bytových družstev. Pod jejich záštitou vznikaly nájemné domy a kolonie rodinných domů pro nyní lépe situovanou střední třídu. Bytové domy na Vaňkově náměstí byly postaveny Stavebním a bytovým družstvem „Na Vyhlídce“, které využilo Kumpoštových služeb i v případě dalších staveb v nedalekých ulicích Lerchově, Sedlákově a Rudišově.
Jindřich Kumpošt
architekt

V letech 1911 a 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 1913 však již studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde byl ovlivněn vídeňskou modernou Leopolda Bauera. Po návratu do Brna začal od roku 1920 pracovat jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem. Zpracovával důležité urbanistické i architektonické plány Brna, na jeho žádost přišli do městských úřadů mladí architekti jako Jan Víšek, Jaroslav Grunt, Josef Polášek nebo Bohuslav Fuchs. Úřad městského architekta opustil v roce 1925, kdy začal působit jako samostatný projektant. V letech 1945–1949 externě vyučoval regionální plánování na Vysoké škole technické, mezi lety 1945 a 1956 byl vedoucím odboru výstavby Zemského (později Krajského) národního výboru v Brně a předsedou Zemského studijního ústavu plánování v Brně.
První Kumpoštovy práce obsahují vlivy vídeňské moderny. V první polovině 20. let 20. století projektoval budovy ovlivněné holandskou architekturou (včetně vlastní vily), později se postupně začal přiklánět k funkcionalismu, jehož se stal významným představitelem.
- Vlastní vila v Brně
- nájemní domy v Nerudově ulici v Brně (1920–1921)
- nájemní dům v Celní ulici v Brně (1922–1923)
- vlastní vila v Barvičově ulici v Brně (1922–1924)
- Okresní nemocenská pokladna v Nerudově ulici v Brně (1922–1924)
- rodinné domy v Lerchově ulici v Brně (1923)
- nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, ulice Husitská / Palackého v Brně-Králově Poli (1923–1925)
- nájemní domy na Vaňkově náměstí v Brně (1926)
- kavárna Savoy na Jakubském náměstí v Brně (1929–1930)
- Fuchsova spořitelna v Třebíči (1931, společně s Bohuslavem Fuchsem)
a další
Název
Helgoland – Společenství vlastníků jednotek domu Barvičova 2, Vaňkovo nám. 6, Lerchova 1 v Brně
Adresa
Vaňkovo náměstí 572/6, Stránice, 602 00 Brno
IČ
26311470
E-mail
svj@helgoland.cz

